🎄 Mechanický betlém v Sušici – pohyblivý příběh Šumavy
Legenda o ztracených sušických jesličkách se stala impulzem k vytvoření díla, které dnes patří k nejvýznamnějším betlémům na Šumavě. Spojila dva výjimečné řezbáře Sušicka – Karel Tittl a Pavel Svoboda – a dala vzniknout mechanickému sušickému betlému, slavnostně otevřenému veřejnosti 27. listopadu 2004.
Na jeho vzniku se podílelo více řezbářů, kteří dohromady odpracovali 4 028 hodin. Výsledkem je dílo, které není jen vánoční dekorací, ale živým vyprávěním o kraji, jeho historii a lidech.
Jeden z největších mechanických betlémů v ČR je k vidění v Muzeu Šumavy Sušice. Znázorňuje starobylé město Sušice, známé šumavské památky i tradiční řemesla Sušicka.
🪵 Dva tvůrci, jeden společný sen
Karel Tittl (nar. 1954), rodák a obyvatel Velhartic, je členem Sdružení výtvarníků ČR a Unie výtvarných umělců ČR. Na betlému měl na starosti architektonické pojetí, vyřezával velké figury a objekty a vtiskl celku pevnou kompozici.
Sušický rodák Pavel Svoboda (1965–2014) byl autorem samotného nápadu. Staral se o složitý mechanismus, barevné ladění a vyřezával menší postavy. Až do posledních chvil svého života pečoval o technický chod betlému. Jeho práce v něm dodnes žije dál – v pohybu, detailech i rytmu.
⚙️ Šest úrovní, tisíce detailů
Betlém je rozdělen do šesti výškových úrovní a v muzeu zaujímá prostor o rozměrech 6 × 3,5 × 2,8 metru. Celková plocha přesahuje 16 m².
Najdeme v něm:
- cca 30 velkých figur v popředí
- přibližně 150 pevných a 150 pohyblivých postav
- 35 objektů, z nichž se část pohybuje (mlýnská kola, vory…)
Konstrukce je z borovice, domy z lipového dřeva, krajina modelovaná z různých materiálů. Použity byly akrylátové i olejové barvy a více než 6 m³ lipového dřeva.
🏔️ Kraj starých dob
Sušický betlém zachycuje „kraj starých časů“ – Šumavu takovou, jakou si ji pamatují kroniky i pamětníci. Objevují se zde roubenky, šumavské statky, kamenné domy, ale i zaniklé nebo málo známé památky, například židovská synagoga v Sušici nebo prášilská papírna.
Na horizontu se objevují:
- hrad Rabí, symbol ochrany kraje
- hrad Kašperk
- Velhartice
- Svatobor s rozhlednou (v původní i dnešní podobě)
🌲 Práce, víra a každodenní život
Jednotlivé řady betlému vyprávějí o:
- hornictví a těžbě zlata u Kašperských Hor
- plavení dřeva a dřevařství
- sklárnách a papírnách
- zemědělství, řemeslech i muzice
- životě města Sušice – tržišti, radnici, mostech, branách i hospodách
Nechybí ani spisovatel Karel Klostermann, shlížející z lavičky pod kaplí Anděla Strážce na své milované město.
✨ Srdce betlému
Šestá, nejvyšší řada patří svaté chaloupce – jádru celého betléma. Ježíšův příběh se zde setkává s krajinou Šumavy. Exotické prvky – slon, velbloud, palma – připomínají vzdálený Betlém, zatímco okolní postavy už patří našemu kraji. A je to záměr. Protože příběh Vánoc není cizí žádnému místu.
🗺️ Mapa
