Lovecký zámek Žofín

Lovecký zámek Žofín

Žofín: Ztracený kousek ráje v Novohradských horách

V hlubokých lesích Novohradských hor, kde čas plynul pomaleji a příroda byla přirozeným panstvím, se nacházelo kouzelné místo zvané Žofín – dnes téměř zapomenutý příběh z někdejšího života na pomezí českých hvozdů.

🏰 Lovecký zámek Žofín – Sophienschloss

Lovecký zámeček Žofín, německy Sophienschloss, byl postaven v roce 1852 šlechticem Jiřím Janem Buquoyem jako lovecké sídlo v srdci lesů nedaleko osady Žofín (k. ú. Pivonice u Pohorské Vsi). Objekt byl pojmenován po jeho manželce Žofii Oettingen-Wallersteinové.

Zámeček byl postaven na půdorysu do tvaru „H“, s hlavní bránou a věžičkou ve středním traktu. Vjezd zdobily sochy jelenů a interiéry reprezentovaly tehdejší šlechtický styl s bohatou výzdobou sálu, rodokmenovými motivy a tapetami s loveckými výjevy.

V roce 1860 byl k objektu přistavěn jižní trakt a v okolí vzniklo hospodářské zázemí, které položilo základy malé osady Žofín, kde žilo kolem 70 lidí koncem 19. století.

📉 Úpadek a zánik

Po roce 1945 se oblast stala součástí pohraničního pásma. Zámek byl přeměněn na objekt pohraniční stráže, která během let výrazně zničila interiéry. Objekt byl opuštěn v 70. letech, propadla se mu střecha a v roce 1980 byl zámek definitivně zbořen, takže se z něj dnes nic nezachovalo.

Po zámečku zůstávají pouze fotografie, akvarely a vzpomínky – například malby z let 1857–1859, které ukazují reprezentační podobu stavby.

🌲 Žofínský prales – síla přírody

V těsné blízkosti bývalého zámku leží Žofínský prales – jedna z nejstarších národních přírodních rezervací ve střední Evropě. Je chráněn od 28. srpna 1838, ještě před vznikem moderní ochrany přírody v Evropě, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem jako památník původních lesních porostů.

Tento prales se rozkládá na ploše přes 100 ha v nadmořské výšce 735–829 m a patří mezi nejcennější horské bučiny s příměsí smrku a jedle. Některé stromy jsou 300–400 let staré, což dokumentuje dlouhodobý přirozený vývoj lesa bez lidských zásahů.

Kvůli maximální ochraně je prales nepřístupný veřejnosti a chráněn oplocením – lze ho ale obdivovat alespoň pohledem z kolem vedoucích stezek a cyklotras.

🍃 Dnes – tichý svědek historie

Dnes je Žofín pro mnohé jen tichou vzpomínkou:
👉 na šlechtické setkání, honosné salóny a lovecké slavnosti,
👉 na postupné stinné stránky 20. století – války, změny hranic, železnou oponu a izolaci,
👉 a na přírodu, která si nakonec našla zpět své území a plynule pokračuje ve svém cyklu života.

Žofín ani zámek dnes fyzicky neexistují – zůstávají jen základy, staré stromy a tiché příběhy, které připomínají plynutí času v Novohradských horách. I když zámek zmizel, odkaz přírody a historie vypráví dál.

Zdroj videa: NOSTALGIA

📸 Tajemství staré fotografie: Otec českých barvářů Viktor Jugl sloužil na Žofíně

1. Lesnická kariéra a působení na Žofíně

Narodil se 24. prosince 1879 v Poděbradech. Vystudoval prestižní Českou lesnickou školu v Písku a následně zasvětil svůj život lesu. Působil zde jako hraběcí nadlesní (jak píše náš čtenář). Služba na Žofíně v Novohradských horách (který patřil pod panství rodu Buquoyů) přesně zapadá do jeho profesní dráhy, kdy se staral o hluboké lesy a bohaté stavy zvěře pro šlechtické majitele.

2. „Otec“ českých barvářů

Zatímco jako lesník byl uznávaným odborníkem, v kynologii se stal doslova průkopníkem. Spolu s Františkem Peřinou byli největšími propagátory chovu a výcviku barvářů (především hanoverského a bavorského barváře) v Čechách. To jsou vysoce specializovaní lovečtí psi určení k náročnému dosledu postřelené spárkaté zvěře. Do té doby se u nás barváři chovali spíše ojediněle, Jugl se zasloužil o to, že se z nich stal nezbytný pomocník českých myslivců.

3. Autor kynologické „bible“

Viktor Jugl v roce 1954 vydal slavnou a velmi ceněnou knihu s názvem Barvář, jeho chov, vedení a upotřebení. V tehdejším Československu to byla teprve druhá vydaná publikace věnovaná výhradně tomuto plemeni a pro celé generace kynologů se stala naprostým základem.

4. Založení Klubu chovatelů barvářů

Informace od vašeho čtenáře je mimořádně přesná. Viktor Jugl byl nejen spoluzakladatelem, ale stal se i vůbec prvním předsedou Klubu chovatelů barvářů. Ustavující schůze klubu proběhla na začátku roku 1958 v hotelu International v Praze. (Zajímavostí je, že Viktor Jugl zemřel 28. ledna 1958 v Praze, stal se tak spíše čestným prvním předsedou jakožto završení jeho celoživotního díla).

📸 Z archivu čtenářů: fotografie zaslal čtenář Lukaš Fiker

🗺️ Mapa