Magický Kuklov: Torzo kostela opředené krvavou legendou
„Na kamenné silnici… stojí štíhlé zdi bývalého kláštera Kuglvaidu, jsouce lesem téměř zastíněny. Vetché zdi kostelní nekryje již střecha; velikými vysokými otvory gotických oken hledí nebe, sosny a jedle do síně chrámové… Vše spustlé a chatrné, jen příroda dává tomu rámec věčně živý.“ > – prof. August Sedláček (Hrady, zámky a tvrze Království českého)
Ahoj, fanoušci Šumavy a záhadných míst! Pokud na svých toulkách rádi objevujete památky, které mají silnou atmosféru a doslova dýchají historií, máme pro vás na ŠumavaTor skvělý tip. V Předšumaví, na samém okraji Blanského lesa nedaleko obce Brloh, se nachází místo s ohromným geniem loci, které si nezadá s mnohem slavnějším Panenským Týncem. Je jím osada Kuklov, která ukrývá ohromující a nikdy nedostavěný klášter paulánů s magickým torzem kostela svatého Ondřeje.
Pět oken do nebes a „kukelská pastvina“
Název Kuklov (německy Kugelweid) pravděpodobně vznikl spojením latinského slova cuculla (kukla či mnišská kapuce) a německého Weid (pastvina). A právě na této „pastvině s kapucí“ vás jako první ohromí pětice neuvěřitelně vysokých gotických oken bez kružeb, která se tyčí k nebi.
Tyto majestátní obvodové zdi měly být původně presbytářem obrovského pozdně gotického trojlodního kostela. Stavba se ale nikdy nedočkala své klenby ani střechy. Dnes skrze prázdná okna prosvítá slunce a vnitřní prostor slouží ke zklidnění mysli. Podobnost některých architektonických detailů dokonce naznačuje, že se na stavbě mohla podílet slavná rožmberská stavební huť mistra Hanse Getzingera.
Kde se vzal klášter v Kuklově? A stál tu kostel už dřív?
Historie tohoto místa je lehce opředena tajemstvím. Už od počátku 14. století tu stával strážní hrad Kugelweid, pod jehož patronát tehdy spadal i farní kostel sv. Ondřeje. Někteří odborníci se proto domnívají, že kostel (nebo jeho předchůdce) zde stál mnohem dříve, než se vůbec začal stavět klášter.
Jisté ale je, že 5. dubna 1495 se bratři Petr IV. a Oldřich z Rožmberka rozhodli opuštěné místo oživit. Pozvali sem řeholníky z hornorakouského Thalheimu, příslušníky žebravého řádu svatého Františka z Pauly. Kuklov se tak stal vůbec prvním paulánským klášterem v našich zemích. Monumentální stavba se táhla přes 30 let. A pak přišel zlom, po kterém zůstaly jen holé zdi.
Krvavé legendy: Švédové, nebo nekatolíci?
Proč nebyl komplex nikdy dokončen? Mniši odsud odešli (nebo byli vyhnáni) už kolem roku 1530. Legendy jsou často zmatené a spojují dvě různé události dohromady. Podle těch nejpravděpodobnějších pramenů přepadli nedostavěný klášter v roce 1533 ozbrojení nekatolíci, komplex vypálili a místní mnichy prý nekompromisně pověsili na nedaleké velké lípě.
(Obrázky jsou ilustrativní)
O sto let později, během třicetileté války, dílo zkázy dokonala švédská vojska. Ta už ale nevraždila mnichy (kteří tu tou dobou dávno nebyli), ale zplundrovala přilehlý hospodářský dvůr a pivovar, který tu mezitím Rožmberkové založili. Opuštěné a zničené ruiny se pak v roce 1727 rozprodaly místním sedlákům.
Poustevník s laní: Pověst o Černém muži
Mezi lidmi se dodnes vypráví, že hrstka řeholníků při prvním přepadení uprchla tajnou podzemní chodbou. Jedním ze zachráněných byl zbožný bratr Erazim. Ten se ukryl v hlubokém hvozdu Blanského lesa, kde si u skalního převisu zřídil poustevnu a žil pouze ve společnosti ochočené laně.
Lidé z okolí si k němu chodili pro rady a říkali mu „Černý muž“ podle jeho tmavého řeholního hábitu. Jeho osud ale šťastný nebyl – jedné tuhé zimy ho prý roztrhala divoká zvěř. Zbytky jeho těla místní pochovali vedle poustevny a tomuto místu se dodnes říká U černého muže. Možná právě duše těchto tragicky zesnulých bratrů dodávají kuklovskému podzemí a torzu onu tajemnou energii.
Chalupy vestavěné přímo do chodeb kláštera
Po zániku kláštera posloužily zbytky zdiva obyvatelům jako ideální stavební materiál. Obrovskou raritou Kuklova je, že některé dnešní domy a chalupy jsou doslova vestavěny do zbytků klášterních budov. Milovníci historie zde mohou dodnes najít unikátní prvky: například dva sedlové portály (jeden s letopočtem 1514) nebo pozůstatky refektáře s unikátní sklípkovou klenbou, která se stala součástí běžných vesnických obydlí.
Kuklov na stříbrném plátně a tip na výlet
Této magické kulisy, kde se zastavil čas, si pochopitelně všimli i filmaři. Ve druhé polovině 60. let zde natáčel režisér František Vláčil svůj slavný historický film Údolí včel, kde si klášter zahrál fiktivní zemanovskou tvrz Vlkov.
Zbytky kostela sv. Ondřeje jsou dnes celoročně volně přístupné a vede tudy i naučná stezka Brložsko. V létě se v unikátních prostorách chrámu pod širým nebem pořádají divadelní představení nebo koncerty. Ideální je spojit návštěvu s krátkou procházkou na zbytky zmiňovaného hradu Kuklov, který leží na skalnaté vyvýšenině hned opodál. Dříve sem lidé dokonce mířili na slavné poutě po velkých morových ranách. Až sem vyrazíte vy, zkuste se na chvíli zastavit a jen tak nasávat ticho a staletí staré příběhy.
Znáte Kuklov? Byli jste se už podívat na toto mystické místo? Podělte se s námi o vaše zážitky a fotky do komentářů nebo na naše sociální sítě ŠumavaTor!
