Tajemná místa na Šumavě – Lazny

Tajemství nad osadou Lazny: Nedostavěný hrad, tajné chodby a záhadné menhiry

Malebná vesnička Lazny, ležící v poklidném údolí pod Strašínem, žije dnes tichým životem. Stačí se však vydat do lesů směrem k Javorníku a rázem se ocitnete v místech, ze kterých dýchá hluboká a nezodpovězená minulost. Na zalesněné ostrožně (v nadmořské výšce 711 m) se tu ukrývají pozůstatky středověkého hradu, který pravděpodobně nikdy nebyl dokončen. Co mělo toto místo strážit a proč bylo narychlo opuštěno?

Záhada prázdného hradu

Když vystoupáte na kopec nad Lazny, narazíte na dobře dochovaný obranný val. Táhne se v délce několika desítek metrů po jihozápadní straně ostrožny, posléze se stáčí k východu a místy dosahuje úctyhodné výšky přes tři metry. Val a hluboký příkop měly hrad chránit před útočníky.

Je však nanejvýš zvláštní, že uvnitř tohoto opevnění chybí jakékoliv stopy po paláci či věži. Kromě nevýrazné zídky z nasucho kladených kamenů se tu nezachovaly absolutně žádné pozůstatky vnitřních staveb. Archeologický průzkum v 80. letech minulého století zde objevil pouze úlomky keramiky. „Střepy jsou hnědé až černé barvy, se značnou příměsí tuhy. Získanou keramiku lze rámcově zařadit do 2. poloviny 13. století,“ potvrdili tehdy odborníci. Místo bylo zjevně opuštěno ještě dříve, než bylo dostavěno.

Stavěli hrad Vítkovci, nebo johanité?

Historici se domnívají, že stavbu hradu (odborně nazývaného jednoduše Hrad u Strašína) zahájili ve 13. století mocní Vítkovci jako opěrný bod svého panství. Strašínské zboží ale brzy prodali, stavba se zastavila a o lokalitu se začal zajímat jiný mocný hráč.

Do hry vstupují johanité ze Strakonic (Maltézští rytíři) – jeden z nejdéle existujících rytířských a církevních řádů vůbec. Ti získali panství kolem roku 1254. Johanité, chránění rodem Bavorů ze Strakonic, spravovali významný strašínský kostel Narození Panny Marie a pravděpodobně v okolí Lazen zakoupili i půdu a lesy.

Nutno připomenout, že právě na místě dnešního poutního kostela ve Strašíně na protilehlém vrchu Hůrka prý stávalo původní hradiště. Když popustíme uzdu fantazii, můžeme vyslovit domněnku: Zahájil snad někdo stavbu na odlehlém kopci nad Laznami, ale pak zjistil, že strategicky výhodnější bude přesunout obranu přímo ke Strašínu? Nebo chtěli johanité v této překrásné a odlehlé části Šumavy ukrýt či hlídat nějaké tajemství?

Tajné chodby, Divý muž a Klekánice

Místní pověsti dodávají lokalitě ještě temnější nádech. Podle starých vyprávění se právě v místech nedostavěného hradu nachází vchod do tajné podzemní chodby, která má vést až do nedaleké horské osady Zuklín.

Obyvatelé si po staletí šeptali, že ve skalách nad Laznami žije Divý muž, který se touto chodbou toulá až na Zuklín a hledá svého ztraceného pána. V noci pak prý bylo z podzemí slyšet dunění a rány. Jiná legenda zase hovoří o Klekánici, která po večerech chytala neposlušné děti a strkala je právě do chodeb pod Zuklínem.

Menhiry v lesích: Ukazovaly cestu?

Ať už podzemní chodba existuje, nebo ne, povrchová cesta z Lazen na Zuklín a Javorník skrývá další velké tajemství. Lesy jsou zde doslova posety menhiry a megality – mohutnými vztyčenými kameny, které sem někdo v dávnověku (možná už v dobách Keltů) záměrně umístil.

Kdo a proč je tam vztyčil, se dodnes s jistotou neví. Ukazovaly cestu z Lazen k posvátným místům na Zuklíně? Mezi nejznámější kameny v okolí patří Měsíční kámen, Sluneční kámen (ležící blízko Zuklína), nevlídně působící Větrný kámen či podivné sousoší zvané Manželé (Dvojčata), které má symbolizovat spojení energií Jin a Jang. Psychotronici tvrdí, že tyto kameny (zvané aktility) vyzařují silnou energii a tvořily kdysi přírodní observatoře a svatyně.

Okolí Lazen, Strašína a Zuklína tak zůstává místem, kde se středověké otazníky prolínají s pravěkou mystikou.

Menhir Měsíční kámen u šumavského Javorníku

Tipy pro dobrodruhy:

Za menhiry: Pokud vás zajímají vztyčené kameny, v nedalekém Javorníku začíná značená naučná stezka Měsíční kámen, případně se můžete vydat na neznačené toulky lesem směrem k Zuklínu, kde objevíte i kámen Sluneční nebo Mudrce.

Kudy k hradu: Z Lazen se vydejte po silnici směrem na jih na Javorník. Zhruba 100–150 metrů za posledním domem odbočuje doleva do kopce lesní cesta. Ta vás dovede na zalesněný hřeben, kde odbočíte vlevo přímo k pozůstatkům valů.

Strašínský zázrak: Červený kostel Narození Panny Marie a jeho léčivá energie

Když se blížíte od osady Lazny ke Strašínu, nemůžete ho přehlédnout. Na vrchu zvaném Hůrka se do krajiny hrdě tyčí nepřehlédnutelná stavba s výrazně červenou fasádou a třemi cibulovými báněmi. Poutní a farní kostel Narození Panny Marie není jen architektonickou dominantou, ale především jedním z nejsilnějších energetických a duchovních míst celé Šumavy.

Od johanitů k barokní nádheře

Historie kostela je úzce spjata s tajemným řádem johanitů (Maltézských rytířů), o kterých jsme psali v souvislosti s nedostavěným hradem nad Laznami. První písemná zmínka pochází už z roku 1254, kdy zde působil johanitský bratr Fra Mikuláš.

Původně stála na kopci románská svatyně, ze které se do dnešních dnů zachovala masivní hranolová věž. Současnou ohromující trojlodní barokní podobu získal kostel v letech 1736–1739. V dobách největší slávy sem ročně proudilo neuvěřitelných 15 000 poutníků!

Pověst o přenesených kamenech

Proč ale kostel stojí zrovna na tomto kopci? Podle staré legendy chtěli obyvatelé Strašína původně stavět na nedalekém vršku Vůsí. Jenže co přes den zedníci postavili, to v noci neznámá síla rozebrala a přemístila na protější kopec Hůrka. Záhada se vysvětlila za pár dní, když se v údolí rozprostřela mlha, zahřmělo a vesničané na vlastní oči spatřili samotnou Pannu Marii, jak těžké kameny na Hůrku přenáší. Lidem tak nezbylo nic jiného, než kostel postavit tam, kde si Matka Boží přála.

Léčivý pramen z otisku prstu

Ještě silnější příběh se váže k místu přímo za kostelem. V malé poustevně zde kdysi žil zbožný poustevník Martin Rezek Strakonický, jehož jediným přáním bylo před smrtí spatřit Pannu Marii.

Jeho prosby byly vyslyšeny. Matka Boží se mu zjevila s Ježíškem v náručí, sedla si na kámen a usmála se. Poté prstem vtlačila do tvrdé skály důlek, ze kterého okamžitě vytryskl pramen vody. Tento skalní otvor, který skutečně připomíná otisk prstu, je dodnes plný vody – a to i v těch nejparnějších létech. Lidé věří, že má tato voda zázračné léčivé účinky, a to především na zrak.

Místo nabité pozitivní energií

O tom, že Strašín není jen obyčejný kopec, jsou přesvědčeni nejen věřící, ale i senzibilové a psychotronici (např. známý badatel Pavel Kozák). Celý areál kostela a přilehlé skalky s pramenem leží na silném energetickém bodu.

• Návštěvníci zde často popisují pocity náhlého zklidnění, přílivu tepla, brnění v dlaních nebo ústupu bolestí hlavy a stresu.
• Síla zjevení je tu prý stále přítomna a citlivější jedinci ji dokážou fyzicky vnímat už při stoupání po schodech ke kostelu.

Smutný osud Strašínské Madony

V nitru kostela, na hlavním barokním oltáři, stávala po staletí nejvzácnější památka širokého okolí – dřevěná, bohatě zlacená socha gotické Madony, kterou chrámu daroval roku 1433 mocný Půta Švihovský z Rýzmberka. Její přítomnost dodávala místu obrovskou sílu. Bohužel, po pádu železné opony, v temném prosinci roku 1990, byla soška ukradena a navzdory pátrání se ji dodnes nepodařilo najít.

I bez vzácné sošky si však strašínský kostel zachoval svou magickou auru. Stojí za to se u něj zastavit, posadit se na lavičku, omýt si oči vodou ze zázračné skalky a jen tak chvíli vnímat klid a sílu, kterou toto místo vyzařuje už přes osm století.

Tip pro návštěvníky:

• Kde vodu najdete: Skalka s léčivou vodou (tzv. mísou) a malou kapličkou se nachází hned za zadní částí kostela. Místo je obehnané zídkou.
• Spojení s okolím: Návštěvu kostela můžete ideálně spojit s průzkumem blízké Strašínské jeskyně (volně přístupné krasové jeskyně) a procházkou k nedokončenému johanitskému hradu nad osadou Lazny. Všechny tři lokality tvoří jeden fascinující výletní okruh!

Více info -> ZDE

🗺️ Mapa