Brčálnické údolí
🌄 Brčálnické údolí – šumavský ráj mezi Pancířem a Špičákem
Když se řekne Brčálnické údolí, vybaví se ticho, vůně lesa a jemný šum potoka, který se vine mezi horami.
Toto údolí, rozkládající se mezi Pancířem, Špičákem, Můstkem a Svarohem, patří k nejhlubším a nejmalebnějším místům celé Šumavy.
Je to krajina, kde se čas zastavil — a kde příběhy lidí, vody a lesa splývají v jedno.
🗺 Kde leží srdce Brčálníku
Brčálnické údolí najdeš nedaleko Hojsovy Stráže, v západní části Šumavy.
Pramení zde horní tok řeky Úhlavy, která se rodí na západním svahu Pancíře (1214 m n. m.) a protéká údolím mezi dvěma hřebeny:
- na jedné straně Pancířský (Můstecký) hřeben,
- na druhé Královský hvozd.
Právě tady, v místě, kde se stýká voda, kámen a mlha, leží Brčálnické mokřady – přírodní rezervace, která chrání jedinečné rašeliniště a luční ekosystémy.
🚉 Brčálník – kde vlak zastaví v tichu lesa
Údolím prochází železniční trať 183 z Klatov do Železné Rudy, která tu má malou zastávku Hojsova Stráž – Brčálník.
Z vlaku je vidět nekonečný zelený horizont, chaty ztracené v mlze a louky, které se v ranním oparu mění v obraz.
Ještě před vjezdem do Špičáckého tunelu stával kdysi rozsáhlý Stornův dvorec (Storngut) – připomínka doby, kdy tady žili svobodní horalé, skláři a sedláci.
Na louce poblíž zastávky dodnes stojí umrlčí prkno skauta Šedého Vlka, tiché memento let minulých.
🕰 Od Králováků po skláře
Historie Brčálnického údolí sahá hluboko do minulosti.
První osídlení vzniklo kolem roku 1400, v místě zvaném Frischhof – usedlost, která dala vzniknout celé osadě.
Později zde vyrostlo kolem deseti samot a hospodářství, rozesetých po svazích, jak to v Královském hvozdu bývalo zvykem.
Oblast patřila pod svobodnou rychtu Eisenstrass (Hojsova Stráž) a byla domovem tzv. Králováků – svobodných sedláků, kteří měli od českých králů zvláštní privilegia: mohli volit své rychtáře a spravovat své území sami.
Po třicetileté válce zažila oblast největší rozmach: vznikaly zde sklárny, hamry, mlýny i pily – například Fürstenhütte nebo Stornské sklárny, které využívaly sílu zdejších vodních toků.
Sklářská výroba však do začátku 19. století zanikla a lidé se začali živit zemědělstvím a dřevařstvím.
🌍 Z Frischwinklu a Stornu do Brčálníku
Do konce 19. století se zde používala německá jména:
- oblast nad tratí nesla název Frischwinkl,
- část kolem Rudolfovny a dolů k elektrárně se nazývala Storn.
Český název Brčálník se začal používat až na konci 19. století, kdy sem začali přicházet první turisté z vnitrozemí,
a teprve po druhé světové válce se zcela vžil.
⚙️ Technické a historické památky
Brčálnické údolí je nejen přírodním skvostem, ale i místem technických zázraků své doby:
- ⚡ Elektrárna Černé jezero – jedna z nejstarších vodních elektráren Šumavy.
- 🚇 Železniční tunel pod Špičákem – dokončen roku 1877, svého času nejdelší tunel Rakouska-Uherska.
- 🧱 Kamenné propustky a mostky – ručně tesané z kvádrů, stále funkční po více než sto letech.
🏠 Chata Rudolfovna a stopy minulosti
Jednou z nejznámějších staveb v údolí je chata Rudolfovna, pojmenovaná po lesním správci Rudolfovi, který zde žil v polovině 20. století.
Kousek odsud stávalo skautské středisko Dakota, a v sedmdesátých letech byl v Brčálnickém údolí vybudován rekreační areál Svazu družstevních rolníků – dnes přeměněný na hotelové komplexy.
V údolí se dodnes zachovaly památné stromy – například Brčálnický buk nebo jasany na Brčálníku, které pamatují časy, kdy místo hučelo životem.
🧳 Od osídlení po zánik a znovuzrození
Po Mnichovské dohodě (1938) připadla oblast Německu a místní obyvatelé byli odvedeni do armády.
Po osvobození v roce 1945 americkou armádou pod vedením generála Pattona byli Němci odsunuti a mnoho usedlostí zaniklo.
Po roce 1948 se Brčálník ocitl v hraničním pásmu, obehnaném elektrickými zátarasy, a většina domů byla zbořena.
Až po roce 1970 se údolí znovu nadechlo – lidé mohli opět kupovat pozemky a na místech bývalých usedlostí si stavět chaty a chalupy.
🌿 Dnešní Brčálník
Dnes je Brčálnické údolí tichým koutem Šumavy, kde se střídají louky, lesy a horské potoky.
Prochází jím Naučná stezka Brčálník, která spojuje přírodu s historií a ukazuje, jak krajina léčí rány minulosti.
Místo má zvláštní atmosféru — jako by tu čas dýchal pomaleji.
Kdo se zastaví u potoka, slyší v jeho šepotu ozvěny dávných let.
🗺 Praktické informace
- 📍 Lokalita: mezi Pancířem, Špičákem, Můstkem a Svarohem
- 🧭 Nadmořská výška: 850–900 m n. m.
- 🥾 Přístup: vlakem (zastávka Hojsova Stráž – Brčálník) nebo pěšky po NS Brčálník
- 🕰 Délka stezky: cca 5 km
- 🏞 Zajímavosti: Brčálnické mokřady, Rudolfovna, památné stromy, technické památky železnice
- 🚫 Bezpečnost: část území bývala v hraničním pásmu – respektuj značení a přírodní ochranu
📚 Zdroje a odkazy
- Archivní prameny o Králováckých rychtách (Eisenstrass)
- Pamětní kniha Hojsovy Stráže
- Mapy.cz, ČSOP Šumava
- Historie železnice Klatovy–Železná Ruda (1877)





















