Zřícenina hradu Pořešín

🏰 Hrad Pořešín – strážce nad řekou Malší

Zřícenina se silným příběhem, bohatou historií a dramatickými zvraty

Hrad Pořešín patří mezi nejmalebnější a zároveň nejméně známé hrady v jižních Čechách. Leží na skalnatém ostrohu vysoko nad řekou Malší, asi 4 km od Kaplice, a ze své výšky 525 m n. m. kdysi kontroloval jednu z významných komunikací starého pohraničí. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR a dnes je součástí česko-rakouské stezky Zemská cesta.

Ilustrační obrázek

📜 Historie: od Strakonických Bavorů po poboření Rožmberky

🌟 Založení a první století

Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století díky mocnému rodu Bavorů ze Strakonic, kteří jej vybudovali jako správní centrum svých vzdálených statků.
Za zakladatele bývá považován Bavor III. ze Strakonic.

První zmínka pochází z roku 1312, kdy je doložen purkrabí jménem Vojtěch. Už v roce 1317 však Bavorové Pořešín směnili a noví majitelé přijali přídomí „z Pořešína“.

⛓ Služba Rožmberkům a vzestup Markvarta

Hrad se brzy stal sídlem rodu, který se postupně pevně navázal na mocné Rožmberky.
Nejvýznamnější osobností byl Markvart z Pořešína, jenž zastával vysoké zemské úřady.

Jeho synové vstoupili do církevní dráhy a panství zdědil vnuk Markvart II., který však tragicky zemřel už ve 20 letech. O hrad se poté staral jeho poručník Hroch z Maršovic.

⚔️ Žižkova zrada (1423)

Roku 1423 se pokusil hrad lstí dobýt Jan Žižka, tehdy už legendární husitský vojevůdce. Pokus však nevyšel – Pořešín odolal.

🛑 Konec hradu pod Rožmberky

Hrad následně ovládl Oldřich z Rožmberka, který jej roku 1434 získal i od císaře Zikmunda v rámci odúmrti.
Protože však Rožmberci spravovali blízké Nové Hrady, stal se Pořešín zbytečným a Oldřich rozhodl:

Hrad bude zbořen.

Pořešín tak zanikl nikoliv válkou, ale politickým rozhodnutím.

🧱 Stavební podoba: od bergfritu k plášťové zdi

Pořešín patřil mezi hrady bergfritového typu – tedy s hlavní okrouhlou věží určenou k obraně.

Raná podoba:

dvoudílný hrad
okrouhlý bergfrit
dvouprostorový palác
vstup kulisovou branou s cimbuřím

Velká přestavba ve 14. století:

výrazné zvýšení obvodové hradby
přestavba přiblížila hrad k typu s plášťovou zdí (stejně jako lokality vyššího významu)
vznik dvou předhradí oddělených příkopy
druhá brána dostala masivní branskou věž s kolébkovým padacím mostem a „vlčí jámou“