Rovina

🌲 Rovina (Ebene) – Hostinec, který přežil staletí, poustevníky, poutníky i armádu

Rovina (německy Ebene, později Ebenhöhe, Ebene-Pscheidlhof) byla kdysi důležitou zastávkou na dávné zemské stezce sv. Vintíře a jedním z nejznámějších šumavských hostinců. Místo, kde se zastavovali poutníci, povozníci, dřevaři, muzikanti, studenti i místní.
A také místo, které po roce 1952 pohltil vojenský újezd a přejmenoval na legendární „Hotel Seno“.

Obrázek je ilustrační

🏠 Hostinec „Zum Sct. Gunterfelsen“ – srdce Roviny

Historický hostinec měl poslední název „Zum Sct. Gunterfelsen“ – U skály sv. Vintíře.
Stával v nadmořské výšce 925 m, přímo na staré cestě ze Sušice do Železné Rudy, pod úpatím Vintířovy skály.

🧱 Architektura a podoba stavení

původně obdélníková stavba → později tvar L (přístavba s kovárnou, stodolou a chlévy)
sál, výčep, dva nájemní byty
obytné prostory rodiny Weinbergerových
za hostincem krytý kuželník a zahradní posezení
studna a řada žlabů pro napájení koní
stáj, kovárna – důležitá pro povozy překonávající stoupání obou stran cesty

Hostinec byl vítaným místem odpočinku – silnice tu jako jediná na několik set metrů vedla rovně, proto cedule lákala poutníky slovy:
„Teď jsme na Rovině.“

🎶 Hudba, život a atmosféra staré Šumavy

Rovina nebyla jen zastávka – byl to kulturní bod Šumavy.

🎼 Co se vypráví:

pan Weinberger hrál na harmoniku
dcera Hildegarda na citeru
paní Weinbergerová zpívala
v sále se tančilo, slavilo a hrály kapely z širokého okolí
ubytování zde nacházeli muzikanti – včetně harfistky a jejích dvou dcer (housle, flétna)
zastavovaly se spolky, například i univerzitní spolek „Barden“
na louce Faic (pronajaté od státu) se sušilo seno pro kravku

Poutníci ze svatého Vintíře si sem chodili pro:

chléb
špek
šumavské pivo

Prvorepublikový název hostince byl:

„Gasthaus Rosa Weinberger beim Günterfelsen“

⛪ Kaple sv. Vintíře (zaniklá)

Poblíž stával také malý kostelík/kaple sv. Vintíře.
Původně stála na stejné straně silnice jako hostinec, ale kvůli úpravě cesty byla po roce 1885 přenesena naproti – blíže k odbočce na Vysoký hřbet.

Zanikla během období vojenského újezdu.
Dnes z ní existují jen staré fotografie a vzpomínky pamětníků.

🐴 Koňské povozy, mýto a staré stezky

Tudy vedla významná stará zemská stezka sv. Vintíře, známá již kolem roku 1000.
Rovina byla:

místem výběru mýta
bodem pro přepřahání koní
křižovatkou cest do Sušice, Železné Rudy a Vimperka

Před hostincem se denně tvořily:

povozy
dřevařské formany
poutníci
obchodníci

Na kuželníku pod javory se hrávalo celé léto.

🪖 Éra vojenského újezdu Dobrá Voda (1952–1991)

Po roce 1945 a odsunu původních obyvatel hostinec:

nebyl stržen (na rozdíl od celé vesnice)
převzala jej armáda → štábní budova vojenského újezdu
později sloužil jako:
- stáje pro herefordský skot
- obří seník

Vojáci mu přezdívali:

😄 „Hotel Seno“

Protože v seníku přespával každý, kdo se vracel z Hartmanic na Novou Hůrku.

Sněhové kalamity na začátku tisíciletí způsobily zřícení střechy – tím původní Rovina definitivně skončila.

🏡 Novodobá Rovina (2008–2009)

Pozemek odkoupil nový majitel a na místě bývalé hospody nechal vystavět:

chatu Rovina (Dobrá Voda č.p. 16)
restauraci
ubytování

Dnes je to opět živé místo na jedné z nejkrásnějších tras Šumavy.

🧭 Zajímavosti a drobné střípky

původní jméno „Ebene-Pscheidlhof“ připomíná vazbu na hospodářský statek Pscheidlhof (Karlov u Hartmanic)
starou ceduli „Teď jsme na Rovině“ našli dělníci ještě na půdě
u skály sv. Vintíře bývala poustevna sv. Vintíře (Günthera)
místo je dodnes silně poutní a duchovně nabité

Zdroj: Roman Rudský