Královácký dvorec Busil

Skrytý šumavský poklad s příběhem sahajícím do 14. století

Královácký dvorec Busil, německy Kriegseisenhof, je jedním z nejvzácnějších dochovaných dvorců svého typu na celé Šumavě. Leží nedaleko Hartmanic a jeho historie sahá až ke roku 1350, tedy do doby, kdy zdejší krajinu obývali takzvaní králováci – svobodní královští sedláci se zvláštními právy.

Dnes patří Busil k nejpůsobivějším památkám staré Šumavy: roubené stavení, kaple se zvoničkou, rozsáhlé stodoly a dvůr obklopený tichým lesem vytvářejí atmosféru, která se od středověku příliš nezměnila.

🕰 Stručná historie dvorce

⚔️ 14. století – založení dvorce

Busil vznikl kolem 1350 jako hospodářské centrum králováků. Ti zde obdělávali půdu, chovali dobytek a zároveň plnili strážní a vojenské povinnosti na hranici království. Busil měl proto specifické postavení – byl to nejen statek, ale i prudce opevněné hospodářství s vlastní kaplí.

Ze stejné doby pochází i sousední slavné královácké dvory Antýgl nebo Zhůří.

👑 Rod Beywl – nejznámější majitelé Busilu

Od 19. století je osud dvorce spojen s rodem Beywlů, významnou rodinou šumavských stavitelů:

1837 – majitelem se stává Hilgarth
později dvorec získává rodina Seidlů
1935 kupuje Busil Zephyrin Beywl, stavitel z Hartmanic
jeho otec Jiří Beywl postavil roku 1900 školu na Mouřenci

Busil byl tehdy prosperující usedlostí:
151 ha půdy, vlastní honitba, rybolov a kolem 40 kusů dobytka.

Zephyrin dvorec obnovil, modernizoval a díky rodině se Busil stal významným hospodářským i kulturním bodem regionu.

⚠️ Busil za 2. světové války

Při postupu americké armády přes Šumavu v roce 1945 se u dvorce shromáždili mladí němečtí kadeti. Chystali se bránit, ale paní Beywlová vyvěsila bílé prostěradlo. Díky tomu nedošlo k boji a dvorec byl zachráněn.

Na Busilu také sloužili nuceně nasazení z Polska. Po válce je rodina vybavila na cestu domů koněm, vozem a zásobami – vzácný příklad lidskosti v těžké době.

🏚 Poválečný úpadek

Po odsunu německých obyvatel Busil zpustl.
Od roku 1948 v opuštěném dvoře přespával pastevec SPHD, který se bál návratů bývalých obyvatel.

V 50.–60. letech byl dvorec určen k likvidaci, ale zachránil jej pan Mourek, který jej roku 1964 zakoupil a postupně začal obnovovat.

🐎 Busil dnes – život se sem vrátil

Dnešní Busil je krásně zrekonstruovaný komplex:

obytné stavení s typickou šumavskou architekturou
kaple Nejsvětější trojice se zvoničkou
hospodářské budovy
stáje pro koně
ubytování pro turisty

Je to místo, kde se návštěvníkům doslova zastaví čas. Dvorec působí jako živá kronika historie králováků – jeden z posledních dochovaných důkazů jejich kultury.

🌲 Zajímavosti

Busil byl v minulosti významnou králováckou usedlostí, tedy patřil svobodným sedlákům s privilegii přímo od krále.
Původní německý název Kriegseisenhof odkazuje možná na „válečné železo“, tedy vojenské povinnosti králováků.
Zephyrin G. Beywl (1923–2003) byl významnou postavou krajanského hnutí. Vydával knihy, mapy a fotografie Šumavy.
Busil leží na jednom z nejstarších šumavských osídlení s výhledy na údolí Pstružného potoka.

✍️ Závěr

Královácký dvorec Busil je jedním z nejkrásnějších a nejautentičtějších míst staré Šumavy. Uchoval si nejen architekturu, ale i příběhy lidí, kteří zde žili, hospodařili, bojovali i trpěli.

Je to místo, které stojí za návštěvu – nejen kvůli historii, ale pro jedinečnou atmosféru, kterou nenajdeš nikde jinde.

Zdroj: Roman Rudský