Královácký dvorec Busil
Skrytý šumavský poklad s příběhem sahajícím do 14. století
Královácký dvorec Busil, německy Kriegseisenhof, je jedním z nejvzácnějších dochovaných dvorců svého typu na celé Šumavě. Leží nedaleko Hartmanic a jeho historie sahá až ke roku 1350, tedy do doby, kdy zdejší krajinu obývali takzvaní králováci – svobodní královští sedláci se zvláštními právy.
Dnes patří Busil k nejpůsobivějším památkám staré Šumavy: roubené stavení, kaple se zvoničkou, rozsáhlé stodoly a dvůr obklopený tichým lesem vytvářejí atmosféru, která se od středověku příliš nezměnila.
🕰 Stručná historie dvorce
⚔️ 14. století – založení dvorce
Busil vznikl kolem 1350 jako hospodářské centrum králováků. Ti zde obdělávali půdu, chovali dobytek a zároveň plnili strážní a vojenské povinnosti na hranici království. Busil měl proto specifické postavení – byl to nejen statek, ale i prudce opevněné hospodářství s vlastní kaplí.
Ze stejné doby pochází i sousední slavné královácké dvory Antýgl nebo Zhůří.

👑 Rod Beywl – nejznámější majitelé Busilu
Od 19. století je osud dvorce spojen s rodem Beywlů, významnou rodinou šumavských stavitelů:
- 1837 – majitelem se stává Hilgarth
- později dvorec získává rodina Seidlů
- 1935 kupuje Busil Zephyrin Beywl, stavitel z Hartmanic
- jeho otec Jiří Beywl postavil roku 1900 školu na Mouřenci
Busil byl tehdy prosperující usedlostí:
151 ha půdy, vlastní honitba, rybolov a kolem 40 kusů dobytka.
Zephyrin dvorec obnovil, modernizoval a díky rodině se Busil stal významným hospodářským i kulturním bodem regionu.
⚠️ Busil za 2. světové války
Při postupu americké armády přes Šumavu v roce 1945 se u dvorce shromáždili mladí němečtí kadeti. Chystali se bránit, ale paní Beywlová vyvěsila bílé prostěradlo. Díky tomu nedošlo k boji a dvorec byl zachráněn.
Na Busilu také sloužili nuceně nasazení z Polska. Po válce je rodina vybavila na cestu domů koněm, vozem a zásobami – vzácný příklad lidskosti v těžké době.
🏚 Poválečný úpadek
Po odsunu německých obyvatel Busil zpustl.
Od roku 1948 v opuštěném dvoře přespával pastevec SPHD, který se bál návratů bývalých obyvatel.
V 50.–60. letech byl dvorec určen k likvidaci, ale zachránil jej pan Mourek, který jej roku 1964 zakoupil a postupně začal obnovovat.
🐎 Busil dnes – život se sem vrátil
Dnešní Busil je krásně zrekonstruovaný komplex:
- obytné stavení s typickou šumavskou architekturou
- kaple Nejsvětější trojice se zvoničkou
- hospodářské budovy
- stáje pro koně
- ubytování pro turisty
Je to místo, kde se návštěvníkům doslova zastaví čas. Dvorec působí jako živá kronika historie králováků – jeden z posledních dochovaných důkazů jejich kultury.
🌲 Zajímavosti
- Busil byl v minulosti významnou králováckou usedlostí, tedy patřil svobodným sedlákům s privilegii přímo od krále.
- Původní německý název Kriegseisenhof odkazuje možná na „válečné železo“, tedy vojenské povinnosti králováků.
- Zephyrin G. Beywl (1923–2003) byl významnou postavou krajanského hnutí. Vydával knihy, mapy a fotografie Šumavy.
- Busil leží na jednom z nejstarších šumavských osídlení s výhledy na údolí Pstružného potoka.
✍️ Závěr
Královácký dvorec Busil je jedním z nejkrásnějších a nejautentičtějších míst staré Šumavy. Uchoval si nejen architekturu, ale i příběhy lidí, kteří zde žili, hospodařili, bojovali i trpěli.
Je to místo, které stojí za návštěvu – nejen kvůli historii, ale pro jedinečnou atmosféru, kterou nenajdeš nikde jinde.
Zdroj: Roman Rudský





















